Trump se vzdal navrhovaného tranzitního poplatku přes Hormuzský průliv ve prospěch investičních dohod v Perském zálivu.

Strategický posun v Perském zálivu

Prezident Spojených států Donald Trump náhle ustoupil od kontroverzního návrhu na zavedení 20% tranzitního poplatku pro plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. K tomuto obratu došlo pouhých dvacet čtyři hodin poté, co prezident původně oznámil zavedení poplatku na Truth Social, což signalizuje nestálý posun v přístupu USA k jednomu z nejdůležitějších námořních uzlů na světě.

Původní návrh byl koncipován jako „náhrada“ za obrovské náklady, které Spojené státy vynakládají na zajištění bezpečnosti v regionu. Oznámení však vyvolalo závažné otázky týkající se mezinárodního práva, jelikož USA nevykonává svrchovanou kontrolu nad mezinárodní vodní cestou.

Od tranzitních poplatků k obchodním dohodám

V úterý prezident Trump objasnil, že administrativa bude místo toho usilovat o „obchodní a investiční dohody“ s různými státy Perského zálivu. Podle prezidenta bylo toto rozhodnutí učiněno po „vysoce produktivních rozhovorech s vedením Blízkého východu“. Spíše než přímé mýtné nyní USA očekávají „masivní“ investice od regionálních spojenců výměnou za pokračující ochranu tranzitu a bezpečnostní záruky.

Tento posun odráží širší transakční přístup k zahraniční politice. Zatímco několik zemí Perského zálivu již před eskalací nepřátelských akcí s Íránem 28. února slíbilo investice v USA v hodnotě mnoha miliard dolarů, Bílý dům nyní tyto ekonomické pobídky přímo propojuje s regionální bezpečnostní stabilitou.

Právní a diplomatický paradox

Tento obrat také řeší potenciální diplomatický rozpor. Americký ministr zahraničí Marco Rubio dříve rozhodně odmítl myšlenku, že by Írán účtoval poplatky za lodě proplouvající úžinou, s argumentem, že takový krok by porušil mezinárodní právo. Zrušením 20procentního poplatku se Trump vrací k zavedenému postoji USA, že mezinárodní vodní cesty musí zůstat bez libovolného mýtného.

Rostoucí napětí a pokraj blokády

K tomuto politickému posunu dochází na pozadí vážné vojenské eskalace. Oznámení přišlo jen několik hodin před plánovaným obnovením americké vojenské blokády Íránu. Tato blokáda byla dočasně pozastavena na základě memoranda o porozumění (MoU) podepsaného v polovině června, jehož cílem bylo ukončit boje a znovu otevřít průliv.

Tento křehký mír však narušila nová vlna násilí. Íránská média informovala o úderech v Búšéru, Bandar Abbásu, Mahšáru a Abadánu, přičemž výbuchy nedávno zasáhly ostrovy Kešm a Kiš. Kuvajt zároveň oznámil útoky na vzdušné cíle a Írán slíbil, že bude pokračovat v útoku na americká aktiva v Bahrajnu, Jordánsku a Hormuzském průlivu.

Vzhledem k tomu, že USA a Izrael pokračují v konfliktu s Teheránem, může být přechod od tranzitního poplatku k investičním dohodám pokusem o udržení ekonomické shody regionálních spojenců, zatímco se armáda připravuje na obnovenou blokádu a možné další údery na íránská jaderná zařízení, jako je například lokalita „Pickaxe Mountain“.