Írán stupňuje napětí na námořních poměrech: Kompromisní zákonodárci navrhují suverénní kontrolu nad Hormuzským průlivem

Teherán se posouvá k úplné námořní kontrole

Íránští zákonodárci předložili rozsáhlý legislativní návrh, jehož cílem je formalizovat absolutní kontrolu nad Hormuzským průlivem. Návrh zákona s názvem „Strategická akce pro bezpečnost a udržitelný pokrok v Hormuzském průlivu a Perském zálivu“ přichází v době, kdy se parlament, v němž dominují tvrdá linie, znovu sešel po pěti měsících intenzivní vojenské konfrontace se Spojenými státy a Izraelem.

Legislativní tlak odráží rostoucí náladu v íránském shromáždění, která chce opustit diplomatická jednání ve prospěch jednostranné suverenity. Během nedávného neohlášeného zasedání byli poslanci spatřeni, jak mávají „rudými vlajkami pomsty“, symbolizujícími závazek pomstít smrt vysokých představitelů a nejvyššího vůdce během prvních vln konfliktu vedeného USA, který začal 28. února.

Kompromisní přístup k námořnímu právu

Zatímco konečné znění návrhu zákona nebylo zveřejněno, dřívější návrhy naznačují drastický posun v tom, jak Írán hodlá spravovat jedno z nejkritičtějších energetických uzlin na světě. Navrhovaná opatření zahrnují:

• Přísné zákazy přístupu: Výslovný zákaz vstupu plavidel plujících pod vlajkami USA nebo Izraele do průlivu.
• Označení nepřátelského plavidla: Pravomoc blokovat lodě ze zemí považovaných za nepřátelské vůči „ose odporu“, jak ji určí íránské ozbrojené síly.
• Povinné povolení: Požadavek, aby všechna plavidla získala oficiální povolení, zveřejnila úplné manifesty nákladu a striktně dodržovala označení „Perský záliv“.
• Finanční sankce: Pravomoc zabavit až 20 % hodnoty nákladu z lodí, které nejsou v souladu s předpisy, a finanční prostředky budou přesměrovány na vojenské výdaje a rekonstrukci národní infrastruktury.

Ebrahim Azizi, předseda komise pro národní bezpečnost, zdůraznil neústupnost tohoto postoje a uvedl, že návrh zákona je pouze „prvním krokem“ v širší sérii nadcházejících opatření na obranu íránských „červených linií“.

Spor o „strážce“ a globální energetická rizika

Napětí se zvrhlo ve slovní válku o to, kdo slouží jako legitimní „strážce“ této vodní cesty. Americký prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že Washington bude působit jako nový strážce a bude si nárokovat právo vybírat 20% poplatek z hodnoty lodního nákladu, zatímco bude prosazovat jižní trasu podporovanou USA poblíž Ománu – trasu, kterou Írán kategoricky odmítá.

Íránský ministr zahraničí Abbás Aragččí reagoval zesměšněním amerického návrhu a naznačil, že ačkoli USA uznává potřebu poplatků, Írán – jako „věčný strážce“ – by nabídl „spravedlivější“ cenovou strukturu. Ke geopolitické volatilitě přispívá i naznaček Teheránu, že by se mohl koordinovat s Hútíjskými rebely v Jemenu, aby uzavřel průliv Bab al-Mandeb, čímž by se dále uškrtily globální obchodní cesty.

Vojenská eskalace a ekonomické důsledky

K tomuto legislativnímu kroku dochází na pozadí vážné vojenské eskalace. Jen v uplynulém týdnu americké síly podnikly stovky leteckých úderů v 11 íránských provinciích, přičemž hlavním cílem bylo přístavní město Bandar Abbás a strategické ostrovy poblíž průlivu. V odvetě se Islámské revoluční gardy (IRGC) zaměřily na americké prostředky a vojenskou logistiku v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.

Dopady jsou již citelné na finančních trzích. Íránský rial se propadl na téměř 1,85 milionu vůči americkému dolaru a přiblížil se tak historickému minimu. Teheránská burza cenných papírů mezitím zaznamenala značné ztráty, které smazaly zisky dosažené z předchozích krátkodobých dohod. Navzdory mediačnímu úsilí Ománu, Kataru a Pákistánu o vytvoření rámce pro svobodu plavby naznačuje obnovení námořních blokád USA a zrušení výjimek pro vývoz ropy, že mírové řešení je stále vzdálené.