Irácký premiér Al-Zaidi usiluje o strategický ekonomický bod během své návštěvy USA, která má velké sázky.

Strategický ekonomický posun

Irácký premiér Alí az-Zajdí se vydal na klíčovou diplomatickou misi do Washingtonu, D.C., což je jeho první oficiální zahraniční návštěva od jeho nástupu do úřadu v květnu 2026. Al-Zajdí, doprovázený velkou delegací více než 70 úředníků, včetně vedoucích představitelů centrálních bank a klíčových ministrů vlády, si klade za cíl změnit vztah Iráku se Spojenými státy z krizového řízení na udržitelné, dlouhodobé strategické ekonomické partnerství.

Energetická bezpečnost a infrastruktura

Hlavním tématem rozhovorů je energetický sektor, který je klíčový pro ekonomickou stabilitu Iráku. Bagdád tváří v tvář nedávné zranitelnosti Hormuzského průlivu – životně důležité exportní trasy, kterou prochází přibližně 90 procent z 3,4 milionu barelů irácké ropy denně – usiluje o spolupráci s USA s cílem diverzifikovat své exportní kapacity. Návrh zahrnuje vytvoření energetického a rozvojového fondu s cílem zvýšit produkci ropy ze současných 4,5 milionu barelů denně na 7 milionů do tří let. Na programu je také finanční podpora od MMF, přičemž Irák údajně zvažuje půjčku až do výše 8 miliard dolarů na stabilizaci své ekonomiky.

Dilema bezpečnosti a ekonomiky

Ačkoli je ekonomická agenda robustní, návštěva je zastíněna složitou bezpečnostní situací v Iráku. Očekává se, že Washington bude na iráckou vládu tlačit ohledně vlivu proíránských milicí a pokračujícího problému s převedením všech ozbrojených frakcí pod státní kontrolu. „Islámský odpor v Iráku“ již signalizoval svůj nesouhlas s cestou a vyjádřil obavy, že zaměření na ekonomické vazby by mohlo vést k jiné formě „ekonomické okupace“.

Provazochodec pro Al-Zaidiho

Experti naznačují, že úspěch Al-Zaidiho mise závisí na jeho schopnosti přesvědčit USA, že Irák může poskytnout stabilní a bezpečné investiční prostředí. S blížícím se termínem 30. září pro stažení bojových sil vedených USA čelí irácký vůdce téměř nemožnému úkolu vyvážit vztahy mezi Washingtonem a Teheránem. Vzhledem k malému prostoru pro manévrování se analytici domnívají, že tato návštěva poslouží jako definitivní test toho, zda Irák dokáže úspěšně předefinovat svou bilaterální trajektorii, nebo zda zůstane uvězněn v rozdělené sféře regionálního vlivu.